Reklama
 
Blog | Simona Červenková

Postřehy

 Tak blog už snad nemá žádné mouchy a vy si jej tedy můžete naplno vychutnat…:)  Na začátku bych chtěla zmínit, že opět velmi ráda uvítám jakékoli dotazy a náměty týkající se obsahu. Ráda se tu rozepíšu o čemkoli, co vás zajímá (pokud to budu schopná zjistit..;)).

 

Jeden tip, který jsem před nedávnem dostala se týkal osazenstva a obecně lidí, se kterými tu přicházím do styku. No tak škála je to opravdu pestrá. Většina lidi tu je z Číny, Japonska a Indie, ale už jsem tu potkala i holčinu z Kolumbie, pár lidí ze Zimbabwe, nebo třeba holčinu ze Somálska, která několik let strávila v uprchlickém táboře v Etiopii, než se její rodině podařilo dostat se do Německa. A tak dále a tak dále seznam by byl dlouhý.

 Jelikož dnes není času nazbyt, tak zmíním jen několik věcí, které mi tu přijdou zajímavé.

Reklama

Tak za prvé to bude určitě počasí. Než jsem sem jela, tak mi bylo doporučováno, ať si pořídím pláštěnku a gumáky, ale ono to tady s tím deštěm není tak horké, tedy alespoň zatím. Většinou svítí sluníčko, někdy je pod mrakem. Několikrát už i pršelo ale většinou to bylo jen takové mžení, když už pršelo, tak to stálo zato. Ale to vám pak opravdu žádný deštník nepomůže, protože když už prší, tak také fouká, a to pořádně, takže kapucu nasadit a vyrazit, zatím je to dostačující, ovšem zima bude asi krutá. Je pravda, že Britové umějí hezké počasí náležitě ocenit. Přestože není vyloženě zima a mě ani nižší teploty nevadí, chodím v triku s dlouhým rukávem a kabátem, zdejší starousedlíci téměř bez výjimky chodí v tílkách a šortkách…:)

Dalším tématem bude určitě doprava. V poslední době jsou tu časté stávky metra, to mi naštěstí nevadí, protože všude chodím po svých. Zajímavější je doprava silniční. Dle mého zjištění v dopravní špičce projede křižovatkou asi 100 aut za minutu, mimo dopravní špičku asi 95 – 99 aut…:) Naštěstí na sebe nikdo zbytečně netroubí a obecně zdejší řidiči působí ukázněně. Emise je ovšem stále potřeba snižovat, a tak Londýn vychází vstříc také cyklistům. Je zde množství cyklostezek i půjčoven kol a na kole tu potkáte například i dámu v minisukni a lodičkách. Škodovky tu nejsou zdaleka tak populární jak v Indii, ale už jsem tu pár modelů potkala, takže to nebude úplně ztracený ;). A abych nezapomněla, mezi všemi těmi auty, autobusy a cyklisty se také občas „prohání“ jízdní policie. 

Móda – zapadne sem každý a zároveň nikdo. Londýnský styl je velice specifický a nejspíš odlišný od zbytku Království. Nejvíc mě zarážejí mladé Londýňanky, které pasovaly minisukně na úroveň trošku větších kalhotek (a to pod ně rozhodně nenosí legíny, maximálně silonky)… Pokud si tu chcete připadnout jak bratři v triku, pak vřele doporučuji černo-bíle kostkovaný kabát, jo, a nějaké holínky… Čert ví proč je tu tenhle typ obuvi tak rozšířený…:)

Moje aklimatizace ale jinak probíhá vesměs bez problému. Zdejší multikulturní prostředí se mi vážně zamlouvá, po cestě do školy slyším zhruba 20 různých jazyků (možná víc, jen je nedovedu rozlišit :)), lidé jsou tu k sobě milí, nejběžnějším „rozhovorem“ jsou tu fráze typu „promiňte, prosím“ a „omlouvám se“. Na to jsem si ještě zcela nezvykla. Za každé drcnutí se náležitě omluvit a za každé uhnutí poděkovat. Při prodíraní se davem je to někdy vážně komické.

Předem se omlouvám všem sportovním duším, ale tohle prostě nemůžu nezmínit. Velmi rozšířeným sportem je tu jogging. Na tom není nic až tak zábavného. Jenže zásadou číslo jedna každého správného joggera je „nevychladnout“ a jelikož se tu běhá po městě v ulicích, tak se na přechodech při červené často sejde poskakující skupinka a to by vážně chtělo obrazový doprovod… Nejvíc mi to asi připomíná poskakující tučňáky ze známého animovaného klipu na YouTube…:)

No a na úplný závěr se ještě musím trošku pochlubit. Jakožto studentovi londýnské univerzity je mi dovoleno navštívit zdejší Britskou knihovnu, která patří k největším na světě a přístup jsem mají právě jen studenti a vědci… Tak na tuhle prohlídku se obzvlášť těším, pokud už se neozvu, tak jsem asi zavalená regály…:)

O víkendu se chystám na první větší výpravu po městě, tak už snad doplním i fotodokumentaci červených telefonních budek, poštovních schránek a dvoupatrových autobusů…;)

Jinak už jsem absolvovala první přednášky a jsem nadšená. Snad mě ještě nakonec začne bavit i ekonomie…:) Ovšem i množství požadavků postupně roste, takže to bude ještě opravdová výzva ;).